Jak fungují mikročipy ve psech, kočkách a jiných zvířatech?

AÄkoliv naprostá vÄ›tÅ¡ina psů je již dnes oÄipována, má mnoho majitelů stále jeÅ¡tÄ› ponÄ›kud zkreslené pÅ™edstavy o tom, jak toto zařízení funguje. Tomu příliÅ¡ nepomáhá ani to, že se jim ani od veterináře pÅ™i aplikaci obvykle nedostane vysvÄ›tlení – tito vÄ›tÅ¡inou totiž věří, že to majitel buÄ ví, nebo si to ve vlastním zájmu zjistí sám. To se bohužel nedÄ›je.

 

Není tedy divu, že si valná Äást populace myslí, že jde v podstatÄ› o sledovací zařízení, s jehož pomocí mohou kdykoliv zjistit polohu svého ÄtyÅ™nohého miláÄka. AvÅ¡ak jakkoliv by to bylo užiteÄné, tak tomu opravdu není, a ani to není možné.

 

 

V první Å™adÄ› by byl potÅ™eba energetický zdroj, aby mohl Äip neustále vysílat signál. Ten by se samozÅ™ejmÄ› po Äase vyÄerpal, a byla by nutná buÄ výmÄ›na, nebo by prostÄ› pÅ™estal fungovat. Nic takového se ale nedÄ›je.

 

Ve skuteÄnosti se jedná o nositele digitální informace, který v sobÄ› nese unikátní Äíselný kód. Ten je možné zobrazit na speciálním zařízení, ÄteÄce, pokud jí nad ním pÅ™ejedeme. A to je v podstatÄ› celý princip tohoto mikroÄipu.

 

 

NáslednÄ› má majitel povinnost tento kód, který je mu samozÅ™ejmÄ› pÅ™i Äipování pÅ™edán, nahlásit na mÄ›stském úřadÄ› a také jej může zaregistrovat do nÄ›které z mnoha databází. Pokud se pak zvíře ztratí a následnÄ› nalezne, zadají pracovníci policie Äi útulku kód do systému a ten jim Å™ekne, s jakým jménem je spojený. Tak mohou kontaktovat majitele.

 

Tento systém se využívá nejen u ztracených zvířat, ale také u ověřování identity na nejrůznÄ›jších soutěžích. RozhodÄí si tak zkrátka ověří, že se skuteÄnÄ› jedná o zvíře, které bylo pÅ™ihlášené – Äíslo Äipu je totiž zaregistrováno i na přísluÅ¡né plemenné knize a také vylepeno v oÄkovacím průkazu zvířete.

 

I pÅ™es svou užiteÄnost je vÅ¡ak vidÄ›t, že nefunguje tak, jak si to vÄ›tÅ¡ina lidí pÅ™edstavuje. Pokud tedy chcete mít pÅ™ehled o pohybu svého zvířete, nezbývá než koupit sledovací obojek.